Fotovoltaické fólie

Klasické solární panely jsou drahé a jejich výroba je energeticky náročná. Výroba tradičních slunečních panelů na bázi polykrystalického nebo monokrystalického silikonu je finančně a energeticky náročná. Alternativou jsou tenkovrstvé solární články neboli fotovoltaické fólie.

Jejich velkou výhodou je, že se dají nanášet na poměrně velké plochy pomocí technologie, která je principiálně shodná s inkoustovou tiskárnou. Fotovoltaické fólie se dají tisknout v širokých a dlouhých pásech na ohebné podklady. Vzhledem k tomu, že polovodičová vrstva je široká asi jen jeden mikron, ušetří se na materiálech. Oproti tradiční fotovoltaice mají však nižší účinnost a další jejich nevýhodou je, že nikdo ještě s určitostí neví, jaká je jejich skutečná životnost.

Podle typu polovodiče se fotovoltaické fólie rozdělují na folie na bázi amorfního silikonu (a-Si),  kadmium-teluridové pasty (CdTe), směsi mědi, india, gallia a selenidu (CIGS nebo CIS) a barvivy senzibilizovaného roztoku (DSC, DSSC nebo DYSC).

Nejrozšířenější typem fotovoltaických fólií jsou články z amorfního silikonu (a-Si), které dnes tvoří okolo 60 % trhu fotovoltaických fólií. Důvodem je, že křemík je jedním z nejdostupnějších materiálů na Zemi a že se při výrobě článků z amorfního silikonu dají využít zkušenosti z čipového průmyslu. Není proto divu, že mezi největší výrobce patří, kromě průkopníků jako jsou firmy Ovonic nebo velkých koncernů jako například Sharp, zejména taiwanské firmy.

Účinnost těchto článků v přeměně sluneční energie na elektrickou se však pohybuje pouze okolo 6 %. V České republice je tato technologie používána například firmou Signet Solar v elektrárně v Blížkovicích nebo firmou Fatra ve fotovoltaických fóliích Fatrasol.

Zdroj: www.nalezeno.cz